Sääʹm-ääʹnn piâzzmuõšš laaʹddõsproojeektid Ruõššân: ođđ ekonomijlaž ääʹvv traditsioonlâž tueʹttim da resursijd pâʹjjel

Sääʹm-ääʹnn piâzzmuõšš laaʹddõsproojeektid Ruõššân: ođđ ekonomijlaž ääʹvv traditsioonlâž tueʹttim da resursijd pâʹjjel

Ođđ ekonomijlaž ääʹvv sääʹm-ääʹnn piâzzmuõššân

Jiõčč-uv lääʹddest maailm puõʹtte, kuäʹđ sääʹm-ääʹnn piâzzmuõšš šadda ekonomijân, raajjâm oudd piâzzmuõššproojeektid, main lij leäʹddem ođđ peäʹlvv da tueʹttem kulttuurlaž ââʹrm. Kuäʹttvuoʹđ, sääʹm suuhâr Lääʹddjânnamest lij čõõǥǥâm turismsektorân, da indiäänih Amerikast lij šaddâm kasino-biznes. Ruõššast, kuäʹđ leä ainutlaaž luond- da kulttuurresursid, iʹlla ääkkân piâzzmuõššlaaʹddõsproojeektid. Mii puättam raajjâm ođđ ekonomijlaž ääʹvv, koozz traditsioonlâž tueʹttim da resursid ohtsis modern ekonomijin, avvam ođđ moždâh sääʹm- da eennâmlâš ääʹnn piâzzmuõššân.

Traditsioonlâž resursid kuättsâž biznes pâʹjjel

Sääʹm-ääʹnn piâzzmuõšš leä tueʹttim luondist: raʹđđedålguid, käʹmddid, näʹvv da kuärr tueʹttim, kulttuur, myyth da folklore. Tõn resursid kõõjje vuõʹlǧǧed ekonomijlaž proojeektid raajjâm, koozz luond ekologij ij puättâǩ. Ekoturism leä iʹttân – sääʹm-ääʹnn puäʹttmuõrr leä tueʹttimvuõddâm, kååʹtt turistid kulttuurân da traditsioonijd. Turism, etnoturism šaddâǩ ääkkân ekonomijlaž proojeekt, mutâ-uv kulttuur tueʹttimvuõddâm.

Laaʹddõsplatformid da ruʹppǩååuʹnn piâzzmuõššân

Ekoturism räi, sääʹm-ääʹnn piâzzmuõššân puättam raajjâm ođđ platformid, main šaddâǩ ruʹppǩååuʹnn da jååʹtted: luondlâž lääkkipuätt, näʹvvda ruʹppǩ, raʹđđedålg piʹllj, käʹmdd, traditsioonlâž jååʹtt da puurr. Ruõššast leä ääkkân luondruʹppǩååuʹnn jååʹttem, da tät leä sääʹm-ääʹnn piâzzmuõšš iʹttân. Piâzzmuõšš puättâǩ raajjâm oudd kooperatiivvâh da piʹzzmuõššlaaʹddõs, main šaddâǩ ruʹppǩååuʹnn da marketing.

Online-platformid kõõjje vuõʹlǧǧed ruʹppǩååuʹnn jååʹttem Ruõššast da eksportân. Tõt leä vuõss ekonomijlaž räiʹvv, mutâ-uv traditsioonlâž tueʹttimvuõddâm.

Mäʹhttseb piâzzmuõšš: kooperatiivvâh da ääʹnn farmmid

Sääʹm-ääʹnn piâzzmuõššân puättam raajjâm kooperatiivvâh, main šaddâǩ raʹđđedålg-, käʹmdd- da puättmuõrrsektor. Kooperatiivvâh kõõjje vuõʹlǧǧed jååʹttem, ooǯǯtem da ekoruʹppǩååuʹnn.

Räiʹvv räi, kooperatiivvâh šaddâǩ ođđ ǩiõttvuõʹlvv nuõrridân: biznes, tehnologijd, marketing da finansid. Nuõrrid, kååʹtt iʹlle ääʹnn, puättâǩ ođđ peäʹlvvijd da karjeer.

Ekonomijlaž integratsij da staatâlaž lääʹddes

Piâzzmuõššproojeektid šaddâǩ vuõss, kuäʹđ leä infrastruktuuvr, lääʹddesprogrammid da kredit. Staat leä tärkez: fondid, naloglaž lääʹddes, sääʹm- da eennâmlâš kielâd biznesplatformijd da staatstruktuurân.

Jiõčč: vuõss ekonomijlaž da kulttuurlaž pirr

Sääʹm-ääʹnn piâzzmuõšš biznesproojeektid leä ekonomijlaž pirr, mutâ-uv kulttuur tueʹttimvuõddâm. Turism, ruʹppǩååuʹnn, kooperatiivvâh šaddâǩ vuõss pirr sääʹm- da eennâmlâš ääʹnn piâzzmuõššân. Tõt leä ođđ ääʹvv – ekonomij da luond ohtsâž pirr!

Вернуться к блогу