Neáhkkâd mánnâhaddâi beavddi: mo federaálávddjáduš dállâd sámi oahpahusaid vuostážaš lihkkuin servodagaid oassálastimis

Gohtton fámuivuođaid rietiid go “guovddážâsámi álggustuvvon máhttuide muitalusid máttuid Pohjola bealdduin,” 28. meahcci Muurmansk skâbbára govvâd vuostážaš girjjálaš neáhkkâd ovttâid dáhpáhus “sámi servodagaid ovttasbargui” Muurmansk skâbbára govvâi barggus. Ráddi sturro ministeriija go federaálpolitiikâd, uđđâi neahkkâd geavahuvvui “sámi dálvvašvuođaid, ožžon­bargguorggán ja Oassálasárggan kamárassa.” Govvâd ođđâi ministeari Evelina Makarova.

Formálaš servodaga lea olemus 2009. jagi ja lea gos kon­sultatiiv­alaš eará, mii bargá “oassálasvuođa sániid” — muhto dát mii galgga ­guovttosvuohta: dat ii leat iešguđetbarggu, muhto ovdáneavttâš dálkkoduvvon pláhta, mii servodat earádi­ktala­stimis. Initsiatiiva, mii galggašii leat iežaset sámi ovttasbarggui, lea dagahuvvon oktavuođas dekoratiivalaš mekanis­mmas, mii ii leat váttis­dohkkehuvvan, muhto dieđuid váldit ja dárbu­vuođaid šatnosa­mádus.

Loahppa­daga 2009. jagis Muurmansk guovddáš govvâi, servodaga leiddu vuostta­švuođas regionála­vástádii šaddat. Dán struktu­ra, agenda ja servodat leat válddáni čájnolaš aparátas, ja dán barggus ii leat nu go dárkkâd «konsultá­šuvnna sámiin» rap­portas, go dan dihte stáhtára politiikkas, internationála kontaktas dahje ekologálaš­vuođa olbmuid oktavuođas. Dat leat ovdáneavttâš dat muohtaš: ii leat autonoomia, ii leat konfliktat, ii leat veahkkástusat inčálit.

Dát lea ovdáneavttâš ovttasvuođa dihtii cealkámuš dálvvu ­ovttasbargu oažžu­gaskasa: Sámi parlamente Kola halbmi, initsiatiiva, mii lei iešguđet. Dát projekt, maŋimuš lihkku­láš ja lágádus sáhttá­hálddus — luohkkut­bargu sámiin ovttasbargui — leiddu várásvuođa dolggahit. Guovttosvuođas birra dan olbmotválddi suohkan­mearka, Valentina Sovkina, gos ii leat oktasaš bohtosastan ja servodat oktavuođa lágidaga, ii leat dát dagahan. Dát olbmotvuohta lea de-fakto boddu­dihtii, go iežaset sámi ovttasbarguid fommat leat sistemálaš marginališuvvon ja árvvusvuođain vuostá.

Ikkalaš ovttasbargu — formálalaš vitrína. Ikkalaš sámit, mii leat oassálastán dálvvuin — lojála ja válddámi servodat, mii leat válddán čájnolaš aparátas. Dát ovttasbargu garra, ii leat politiikka luohkkus­heapmi — muhto stratégija ávdnán­sámádusa. Jus inistiatiiva dahká nuppástuvvon, ságastuvvon vai ovddiduvvon eará ­modellas — dat lei veahkkin geahččat. Dát galggašii leat gávnnat ovddas jo geatnegahtti, vai geavahemiš dán lihku vertikála vai veahkkin.

Servodaga dán bargu­dovddain, mii dat lea odne, ii sáhtá ságastit sámiid­dieđus, ii galggašii ovddidit váldit. Dán bargu galggašii adaptáhusa vástádii­bargui «sámi agenda» — muhto ii áibbas muinna. Dat ii galggašii váldit máttuid, giella, ealát, ja jo­mmiin ii sáhtá leat goháldas ekologálaš dahkat dahje buvttadeami konfliktas, gos sámit leat dohkin álkkuvuođa­gruppaid dahje intrustruktuvra megaprojektain.

Dát buorre dáhttu vástidit ovttasvuođa manná: ruošša stáhtára ii sáhtá ­ovdánaš autotomiijat ­viežžat ovttasbarggu máŋga; danne maŋimuš ii sáhtá ­ovddidit máhttut ovttasbargui. Dasgo juovllat, go geatnegahttá «servodat», «foorumat», «kultuvra beaivvit» — ovttas­bargguin, mii lei nieđáš­guđet iežaset iežaset.

Oktasaš guovddážis, go servodaga lei geahččalohkái 2009. jagis, eai leat danne boahtán ovttasbarguid oassálastán maid muitalusvuođa­min sánis, iešvuohta giellái dahje aiddo ovttasbargui. Dasgo lei muohttu «turisttalaš etnopráštnadat», gos sámi kultuvra leat fotoválkkus, mii leat buorre turista­progremmaid báiki.

Dát barggu ii leat otná: veahkkin «ovddiduvvon oassálastuvdna» leat ráđđiid muhtun eará ­autoktonalas olbmuin Ruoššas, ahte nentšat, hanttâid ja evenkâid, mii leat dálkkodat industrijálaš dahkkiid dihte. Go eará ovttasvuođa­politihkka lassin doaimmá, ovdánaš oktavuođa galgá bissehit ihttin. Dat lea kolonialaš logiikka rievdaduvvon inklužiivalaš fámu­geaidnosa.

Dat galgá vázzit ovttasvuođa­beassái skandinaavalaš maid, gos sámi parlamente leat buorre oaivvildâ­vuođaid, mii leat politihkálaš mandat ja budžeta. Ruotsis, Suomas ja Norggas sámi servodat sáhttet bargat ovttasbarggáivuođa­govvás, fáddát ekologálalaš dehálaš projektat ja inicierehit lágidaga. Ruoššas dat lea dárbbus etnográfalaš elementain regionálaš stálldu­sárggas.

Servodaga moderna­zišuvdna ii vai prin­sipála vai dárbbaš — dat lea kulka ovddáneavttâš dihtii borttašuvnna. Jus ovttasvuohta ii leat oktasa, ii geatnegahttá servodaga, fooruma dahje čuovggas čuovvut buoridit. Gaskaválddi galgá leat eará: man ságastit, man váldit ja man iežas heaittá. Dovddat dat ii leat ovttasbarguid — lea dáhpáhusa.